Co se událo v roce 2011
21. 12. - Už se nejmíň měsíc dokopávám ke shrnutí toho, co se u nás děje a tak tohle bude poslední zpráva tohoto roku.
Od konce října jsme měly v agi slabou chvilku, no chvilku - asi měsíc. Vzhledem k tomu, že odjíždím do Itálie (k tomu se ještě vrátím) a budeme mít na nějakou dobu od agilitění pauzu, přemýšlela jsem, jestli neskončit prostě trochu dřív. Rozhodnout měla intenzivka s Martinou Konečnou, která se měla konat 26. 11. Říkala jsem si, že buď se to zlomí nebo si dáme přestávku hned. Den před intenzivkou jsem se dozvěděla, že Martina Konečná je v nemocnici, ale Bára naštěstí našla jako náhradu Jitku Novotnou. A ono se to opravdu zlomilo. Jitka je úžasná trenérka, ani trochu nikoho z nás nešetřila, sršela sarkastickými vtípky, dala mi spoustu podnětů na přemýšlení, ale hlavně nám hrozně moc pomohla se zase rozběhat a za to jí moc děkuju. Od té doby běháme tak, jak jsem zvyklá, možná i líp a užíváme si každou chvilku před tím, než budeme muset opravdu skončit.
Pořádně jsme se teď vrhly na dogdancing, čekají nás v lednu zkoušky. Měly jsme je dělat už v prosinci, ale ještě jsem se na to moc necejtila a radši jsem je odsunula. Zjistila jsem, že mě hrozně baví vybírat si hudbu a vymýšlet choreografii. Mám 2 sestavy, jednu na dance with dog a jednu freestylovou. Trénujeme stále v CDA a myslím, že nás to posunulo opravdu hodně dopředu. Na příští rok mám s dogdancingem velké plány, ale to je všechno ještě ve hvězdách.
A teď úplně oficiálně ta nejzásadnější zpráva. Byla jsem přijata na univerzitu v Cagliari na Sardinii. Koncem ledna odlétám na měsíc na kurz italštiny do Sieny, protože výuka v Cagliari bude v italštině a já si umím tak akorát objednat zmrzlinu. V Cagliari mi škola začíná 28. února a měla bych tam být asi do konce června. Nic není ještě na 100% jisté, protože pokud neudělám v Čechách všechny zkoušky, tak mě škola nepustí a nikam nejedu. Pokud vše půjde podle plánu, měla by za mnou Amy přiletět v dubnu s mojí mamkou. Po urputném hledání jsem našla leteckou společnost, která pouští na palubu psy do 10 kg, což Amy splňuje, ale jejich maximální rozměry přepravky jsou nemyslitelné, takže tam musím ještě zavolat a zkusit se s nima dohodnout. Pokud by všechno klaplo, strávily bysme s Amy společné 3 měsíce na Sardinii. Cagliari je doslova ráj pejskařů, všude jsou tam psí pláže, ve městě jsou 2 cvičáky a oba zaměřené na agility a v tu dobu, kdy tam budeme, tam je i výstava psů. Mám trochu strach z toho, že se těším, aby to tam pak nebylo hrozné, ale to se všechno uvidí.
Mimochodem jsem kompletně aktualizovala web a nastavila zimní layout.
Na závěr bych všem chtěla popřát krásné Vánoce a bohatého ježíška a do nového roku hodně úspěchů.
26. 10. - Poslední dobou se kolem nás pořád něco děje a já nějak nestíhám. V dogdancingu jsme pokročily a to dokonce tak, že v lednu prý můžeme na zkoušky. Na minulé hodině se Amy za odměnu učila jezdit na skateboardu a bylo to naprosto dokonalý. Podle instruktorek má nejlepší styl, jaký zatím viděly - třema packama stojí na skatu a jednou zadní se odráží :D Mamka, když to slyšela, dokonce začala uvažovat, že pořídí Amy k Vánocům skateboard :D Na příští hodinu si máme přinést písničky a pomalu začneme tvořit sestavu. Při tom všem mi to nějak nedalo a pořídila jsem si permici na dogdancing do CDA, ač jsem tam chtěla po dochození voucherů přestat a chodit k Šimoně. Tak třeba příště.
V neděli 23. 10. jsme byly na Klubové lize v AK Pohoda. Byly to hry, kde se musel zapojit nejen pes, ale i páníček a tak jsem běžela parkur místo Amy, přivolávala ji přes cestu plnou piškotů a buřtů, Amy se neúspěšně pokusila aportovat rohlík (ale sežrala ho úctyhodnou rychlostí). Agility nám šlo a tak jsme nakonec odcházely s celkově 2. místem a moc pěknými cenami.
Na aukru se nám podařilo vydražit látkovou kennelku alias pet box alias T-camp a tak má Amy konečně na závodech v čem odpočívat. Začaly jsme trénovat slalom metodou 2x2 Susan Garrett, tak doufám, že nám to pomůže se samostatnými náběhy. A na závěr jedna pro mě špatná zpráva - naše úžasná a jedinečná trenérka Bára na rok končí s agility i s trénováním, protože v dubnu čeká miminko. Doufejme, že se nám vrátí s novou chutí do agi. Hlavně, aby se vrátila, protože už teď se mi stýská a to ještě ani neskončila.
16. 10. - Včera jsme byly na intenzivce u Hanky Zavadilové, ráno jsme všichni pěkně mrzli, odpoledne se naštěstí udělalo příjemnější počasí. Trénovali jsme rozlišovačky, což se mi výborně hodilo, protože jsem zrovna pár dní před tím uvažovala, že by nebylo od věci s nimi začít. Ale co je nejlepší - Amy si oblíbila houpačku! Při každé příležitosti, kdy se trasa jenom přiblížila houpačce, k ní sama běžela a chtěla jít přes ní :) Dokonce jsme ji zvládli párkrát i bez polštářů, Amy si v ní sice ještě není úplně jistá, v půlce se pořád trochu přikrčí, ale nejdůležitější je, že jí to baví a bere to jako srandu.
Včera večer nám přivezli granule, nutno podotknout, že byla sobota večer a objednávala jsem je v pátek ráno - tomu říkám rychlost. A navíc bonus - přivezli mi dvoje pamlsky místo jedněch, jako omluvu, že neměli příchuť, kterou jsem si objednala a k tomu ještě bůvolí kost, kterou jsem si vůbec neobjednala. Takhle se má nakupovat, takže myslím, že obchod www.tojezradlo.cz si právem zaslouží reklamu a stálé místečko v mých odkazech. :)
Dneska jsme byly opět na závodech, tentokrát v Modřanech. Potkaly jsme se tam s Baru Vaicovou, která se mnou byla v létě na táboře, což bylo super a taky tam byla velká pandí výprava včetně Dany s Káťou a dvojčat s kavalírkama. Co se týče samotných závodů bylo to až trapně lehké - pouze 2 skočky, rozložené áčko a samé tunely. Vzhledem k výši startovného (300 Kč) jsem z toho byla poměrně rozpačitá. Za ty peníze bych mohla jít 3x na trénink, něco se naučit a nemusela bych kvůli tomu vstávat v neděli v 6 ráno. Tohle všechno plus fakt, že to byly už druhé závody, na které se mi nechtělo, mě utvrdilo v tom, že je na čase zapracovat na slalomu a začít opravdu a oficiálně závodit. Kdy k tomu opravdu dojde to se ještě uvidí. Možná totiž pojedeme na půl roku do Itálie. Abych byla přesná já pojedu na půl roku, Amy přijede až 2 měsíce po mě. Takový je zatím plán, ale jsme teprve ve stadiu vyplňování přihlášek a když je nestihneme odeslat, tak nikam nejedem a když nikam nepojedem, tak začneme závodit už v lednu. Uvidíme, jak to všechno dopadne.
Abych nezapomněla - výsledky z dnešních závodů:
1. běh - 2. místo
2. běh - 1. místo
součet - 1. místo
4. 10. - V neděli 2. 10. jsme vyrazily k nám na cvičák na 10. MR kavalírů v agility. Původně jsem si říkala, jak si všechny kavalírky pořádně prohlídnu, zjistím, který jak běhá a případně to potom využiju při výběru dalšího miminka. No tak to moc neklaplo, v jumpingu jsem se pokoušela něco málo vyfotit a agility a dvojice jsem jednoduše prokecala s holkama, takže snad příště =D Počasí nám přálo, a tak to bylo pěkně strávené dopoledne, pomáhali jsme stavět parkury, rozhodčí byl Zdeněk Spolek a i když jsem si je neprošla, vypadaly dosti zajímavě. V součtech vyhrála naše Bára s Aimy a na druhém místě se umístila zase Bára, tentokrát s Kate. My jsme závodily v běhu mlaďochů a můžu říct, že ten plně ovládla pandí parta kavalířích štěňat s mojí Amynkou v čele. S Amy jsme jako jediné zaběhly čistě a s časem 00:18,5 s jsme si vybojovaly 1. místo. Dostaly jsme úžasný pohár od paní Běly Sochorové (poháry byly věnovány Klubem KKCHS Čech, Moravy a Slezska). Nakonec nás pan rozhodčí pochválil, že úroveň kavalírů stále stoupá a hlavně chválil třídu mlaďochů, z čehož jsem měla obrovskou radost.
Po závodech jsme se přesunuli na Ladronku na akci pořádanou sdružením pro děti s autismem APLA Praha. Byla to exhibiční akce, kde jsme předváděli agility. Byla tam i ukázka dogfrisbee, která se mě osobně moc líbila.
V minulém týdnu jsme také stihly další 2 hodiny dogdancingu, tentokrát s Eliškou Butovičovou a Lenkou Prokešovou, a umíme toho zase o něco víc.
Fotky z MR kavalírů:
http://ivia.rajce.idnes.cz/MR_kavaliru_v_agility_2.10._2011/
http://agilityangie.rajce.idnes.cz/Kavaliri_2.10.2011/
http://www.pespritelcloveka.cz/fotogalerie-detail.aspx/mcr-kavaliru-v-agility-2011
28. 9. - Od poslední novinky se udála fůra věcí, tak si to postupně shrneme. Konečně jsem začala uplatňovat svoje vouchery na "trénink psích miláčků" a byly jsme s Amynkou 2x na dogdancingu. Pokaždé jsme byly u jiné instruktorky, nejlepší byla Tereza Zůnová. I když jsem s ní měla jen jednu hodinu, tak nějak mě přesvědčila, že v dogdancingu chci pokračovat, jenom škoda, že takových instruktorek není víc. Tahle hodina nás moc bavila :) Ještě mi chybí odchodit 3 vouchery v CDA, mám v plánu tam vyzkoušet ještě jednu instruktorku a potom bych chtěla začít chodit k Šimoně Drábkové, protože jednak je to jedna z nejvýznamnějších osobností na naší DD scéně a jednak je prostě fakt dobrá. Konec plácání o dogdancingu a jdeme plácat o agility :D
18.9. jsme měly intenzivku, parkur byl jumping od Diviše z Moravia Open 2011 a bylo to stručně řečeno pekelně těžký, ale zase jsme si to aspoň zkusily a víme, že tohle opravdu ještě není naše úroveň :D
24.9. jsme byly opět na závodech, tentokrát v Horních Počernicích. Byly to Agihrátky, jinak řečeno hry postavené na agility. V prvním běhu byly po parkuru rozmístěné misky se žrádlem, v druhém se musel předvést psovod a házet míčky do barelu a přitom mít odloženého psa ve čtverci - to jsme nezvládly, Amy chtěla míček. Poslední běh byl zvířátkový, po parkuru byly rozmístěné klece s králíky, prasátkem, fretkami, dokonce byl i papoušek. První běh jsme vyhrály, na další se ani neptejte, ale důležité je, že byla sranda a všichni jsme si to užili. Sešla se nás pěkná pandí parta a byla to příjemně strávená sobota. Na to, že se mi tam vůbec, ale vůbec nechtělo, to bylo nakonec super :)
Fotky a videa zajišťovala Pavla od boxerky Amy: http://boxerkaamy.rajce.idnes.cz/Agi_hratky/ pokud se chcete zasmát, doporučuju pustit si všechny videa :D
Včera jsme byly úplně poprvé na tréninku u Ivy a to taky stojí za zmínku, protože se nám to líbilo a určitě si to musíme někdy zopáknout. Dokonce jsme asi po 100 letech zase běhaly houpačku. Panička se vtipně ve třetím běhu několikrát ztratila na parkuru, ale na druhou stranu po 9 a půl hodinách v práci měla celkem nárok :D
3.9. - O Pohár Pandy III
První záříjovou sobotu jsme strávily velice příjemně, a to na závodech pořádaných Pandičkami. Den se nám vydařil, sluníčko svítilo, skvělá atmosféra, holky si daly s přípravou záležet a my jsme si to skvěle užily. Na to, že to byly teprve naše druhé závody, si myslím, že jsme je zvládly dobře. Kupodivu od chvíle, kdy jsme dorazily na místo, jsem vůbec nebyla nervózní a v momentě, kdy jsme se postavily na start už neexistovalo nic než já a Amy a překážky před námi. Běžely jsme v kategorii začátečníků, v konkurenci 20 psů měla Amy z obou běhů nejlepší časy a to i přes to, že v prvním běhu zakopla v tunelu (máme zdokumentované) a v druhém jsme měly jedno odmítnutí. V jumpingu jsme se umístily na krásném 1. místě, v agility jsme pak kvůli odmítnutí na áčku obsadily 6. místo a v součtu jsme byly 3. Celkově mám z obou běhů dobrý pocit a jsem pyšná, že mám tak úžasně talentovaného a rychlého psa.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem fotografům za krásné fotky, Pandičkám za zorganizování celých závodů a Daně Mixové za poskytnutí útočiště ve stanu :) Těšíme se na příště.
Fotky:
6.8. - Zúčastnily jsme se našich úplně prvních závodů, které se konaly v Lounech. Troufám si říct, že ostudu jsme neudělaly, domů jsme si přivezly dvě 3. místa. Jedno bylo za tunelový běh v kategorii baby, z toho mám opravdu radost, protože byl stejný parkur pro všechny kategorie a i závodníci s tím měli problémy. V druhém běhu (kategorie baby 12 - 18 měsíců) už jsme tak nezářily, udělala jsem pár hloupých chyb a Amy byla trochu zbrklá, takže jsme měly 2 chyby a jako zázrakem jsme se ještě vešly do 3. místa. Byla to dobrá zkušenost, doufám, že příště na domácí půdě se nám bude dařit ještě o trochu líp :)
Potkaly jsme tam CHS Diandra, která chová australské ovčáky. Měli tam s sebou úžasně roztomilé štěňátko. Jednou bych si chtěla ausíka pořídit a tak jsem ráda, že jsem konečně na vlastní oči viděla psy z CHS, kterou chodím už delší dobu okukovat na jejich stránky.
11.7. - Tak jsme doma z tábora, bylo to jedním slovem vyčerpávající. Cvičily jsme agility a trochu poslušnost - ta se nám kryla s dopoledním výcvikem agi a tak jsme chodily většinou jenom na půlku. V agility jsme běhaly ve skupině pokročilých, nejdřív jsem myslela, že to nezvládnem - všichni byli závodníci a my běháme teprve 4 měsíce. První parkur byl pro mě neskutečně těžký, ale hned druhý den, když jsme se trochu rozkoukaly, nám to šlo moc hezky a dokonce jsme zaběhly čistě. Jednou jsme měli dokonce parkur z kvalifikace na mistrovství světa 2010 :) Nakonec nám to šlo stejně dobře jako ostatním a já jsem z toho měla dobrý pocit, že jsme se za tak krátkou dobu dokázaly dostat tak daleko.
Co se týče počasí, to nám moc nepřálo, přes den bylo vedro k padnutí a psi byli za chvilku vyčerpaní a odmítali spolupracovat, zejména Amy, která si vymyslela novou srandu - samoodložení. Něco jako paničko trhni si nohou já tady teď sedim a ty si běž kam chceš, ale já s tebou nejdu :D Nejvtipnější bylo, když jsme šly z procházky a já jsem šla ještě na záchod. Amy se nejdřív posadila, že se mnou nejde a nakonec se otočila a pelášila do stanu, nakonec, když jsem za ní nepřišla, na mě čekala před záchodem a divila se kde jsem :D
V noci nám párkrát pršelo a byly bouřky. Jednou nám propršelo do stanu, podruhé jsme to vzdaly rovnou a šly spát k holkám, kde se nás sešli 4 lidi a 5 psů.
Několik věcí mi vadilo. Asi nejvíc mi trnem v oku bylo mlácení psů přes nohy, když shodili tyčku a neustálé opakování stejné překážky, dokud ji pes neskočil správně. Bylo to stejně bez efektu, odělaj psům nohy a zhnusej jim to a jakmile pes shodil, okamžitě věděl, co přijde a šel se schovat, přikrčil se a jeden si dokonce lehnul na záda a stejně mu to nepomohlo. Když tohle pominu, je paní Šoršová dobrá trenérka a mě osobně vyhovovala (Amy neshazuje :D). Nelíbilo se mi ani to, že OSA Forte, která tam měla největší účast, mezi sebe nikoho cizího nepřijala a celý týden to bylo my a vy. Prostě byli uzavřená společnost a pro nás ostatní už tam nebylo místo. A když jsem viděla jaké mezi nimi panují vztahy, jsem neskutečně šťastná, že chodím do Pandy.
Jinak jsme se byly 3x koupat v Ohři a užívaly si volna. S holkama začátečnicema jsme se domluvily, že příští rok pojedeme společně někam jinam, tak uvidíme, jestli nám to nakonec vyjde :)
29.6. - Hurá! Panička je bakalář :)
8.6. - Amy oslavila svoje 1. narozeniny, dostala spoustu pamlsků a několik hraček, které se jí moc líbily a samozřejmě byl i dort s 1 svíčkou. Už máme doma velkou holku =)
26.5. - Dnes jsme na tréninku poprvé běhaly na plnou výšku překážek, Amynka je na rozdíl od paničky šikovná a tak nám Bára řekla, že už můžeme vyrazit na závody. Ne, že bych se na to už cítila, pořád je co zlepšovat, ale to bude asi vždycky. Takže 3.9. se zůčastníme neoficek na Pandě a pokud nebude Narya pořádat závody v létě, tak to budou pravděpodobně naše první. Konečně taky máme naše první fotky z tréninků, za což děkujeme paní Chvojkové.